S obrázkovými knížkami se roztrhnul pytel. Všimli jste si ale někdy, jak jsou podivné? Zajisté ano, vždyť je přeci denně tak osmnáctkrát čtete. Knížky vůbec nereflektují prostor, ve kterém městské dítě žije. Jsou plné krav, traktorů a chaloupek, které mé děti znají více méně jen z náhodných výletů na venkov. A z těchto knížek. Autoři používají kreslené obrázky, které jsou někdy těžko rozluštitelné i pro mě. A v případě básniček se často rýmuje jen poslední písmeno, což podstatně ztěžuje identifikaci už tak nejasných obrázků. Podezírám tvůrce, že jejich primárním cílem bylo mě před dětmi ztrapnit a definitivně rozcupovat i tak po dvou letech na mateřské dovolené podlomené sebevědomí.