Věčná otázka o smyslu existence člověka a jeho úloze ve světě, který jej obklopuje, byla v průběhu staletí mnohokrát zodpovězena, ale i přesto se jako evergreen neustále vrací a nutí k zamyšlení další a další jednotlivce.  Proč nejsme schopni jednoduše přijmout pravdu a stále pochybujeme, abychom nakonec dospěli ke stejnému závěru jako statisíce lidí před námi? Co je příčinou pochyb? Proč pravdu o smyslu světa a naší úlohy v něm nevidíme?
Deník opuštěné duše je kniha zabývající se hledáním odpovědí na tyto otázky. Forma, kterou autor zvolil pro základ filozoficko-duchovního přemítání o smyslu života, není v literatuře příliš častá. Jedná se o příběh člověka, který se jednou ráno probudí a zjistí, že zůstal na celé planetě úplně sám. Jediné, čím může svět vrátit do normálu, jsou nasbírané životní zkušenosti z filozofie, ezoteriky a duchovních nauk, které se snaží využít k pochopení osudového záměru. Tvrdou realitu se snaží zahnat svérázným černým humorem, který jej sice částečně osvobozuje, ale neřeší všudypřítomný stres a samotu. Jediní,  kdo mu zůstali ku pomoci v těžkých chvílích a na koho se může obrátit pro radu, jsou jeho strážní andělé. Ti s ním však příliš nekomunikují a nechávají většinu úvah výhradně na něm samotném.